Afrika, část třetí

Foto- Olympus OM-D

 

 

Spánek pod širým nebem a procházka v dunách. 

Chválit další naše stanoviště už asi ani nemá smysl. Prostě všude kde přespávámeto stoji za to. Výhled je pokaždé jiný a stále jedinečný.
Už při příjezdu čeká recepční s ubrouskem a pitím. Řídila jsem Já, takže ubrousek se vážně hodí:-)) jízda v písku dáteda zabrat a jsem propocená ažna
Ubytujeme se a po obědě uleháne k bazénu. Při večeři která je pod širým nebem a vy můžete u napajedla sledovat zvířata, přijde náš průvodce pro následující den. Představuje se jako Michael a oznamuje že budíček máme v 5:00 v 5:45 vyrážíme.
Tak nějak jsem si už na to brzké vstávaní zvykla, převejen je ráno opravdu lépe a ve 40stupnich lézt na dunu asi nechce nikdo.
Probudila jsem se už ve 4:30 a čekala na budíka, povinná výbava na cesty je krém s faktorem, sluneční brýle, pokrývka hlavy a hlavně pevná obuv.
Michael námcestou vypráví o historii dun, zvířatech a také něco málo sobě.
Jeho dědeček měl 42deti, chápete to?:-))
Takze dun je tu hodně ale jen 4maji své přidělené cislo a pár jich má jméno ... my jak jinak jdeme na tu nejvetší která v nejvyšším bodě má 390m
Řekl že nemusíme až nahoru,protože to je opravdu náročné, říkala jsem si že přece jsem trénovaná, to dám. Jenže v písku jsem udělala krok a dva se vratila. Je to opravdu hodně náročné.
V půlce už nemůžeme popadnout skoro dech, slunce je ostré a v 8:00 je 32stupnu.

Michael řekne že už jen opravdu kousek a půjdeme, tedy přesněji poběžíme dolu. 

Jako že ten strmej kopec dolu poběžím??Dodá ještě že je to důležité protože je tam plno hadů a škorpionu. Takže když poběžím rychle a budu hlavně běhat do stran, nic se mi nestane
Nakonec jsem se u toho smála jako blázen.Písek měla už opravdu všude a dole si sedla na zadek. Po vyklepání bot jdeme na procházku álejí mrtvých stromu které tu jsou i 700let
Jeden je tu nejčastěji focen a abych měla tu nejlepší fotku, vyfotil ho Michael, protože často doprovází fotografy do dun, ví přesně jak má fotka vypadat.Jaký úhel stromu či duně nejvic sluší. Takže ne jen že nás naučí vše o historii dun ale jeste dostaneme super rady o foceni.
Nyní nás čeká cesta k autu která je 1,5km dlouhá, připadá nám že chůze v písku který je dole je jeste náročnější jak na dunách.
Opravdu propoceni se vracíme k autu a Michael doplňuje vodu.

Zastavuje asi po 2km u stromu a přichystá občerstvení .
Povídáme si o přírodě, narodil se v buši, studoval ale ve městě, řekla námo tom jak ho bolí srdce co se ted s přírodou děje
Jak nejvíce Číňani zabíjejí jejich zvirata pro kožešiny a kly.
Teď nějaká partička dostala 35let na tvrdo za 2kožešiny gepardů, kly slonů a nosorožce. 
Dle mého názoru je to i tak málo ale tresty se prý zvyšují vic a vic, to je jen a jen dobře. 

Vracíme se na oběd a zbytek dne už jen relaxujeme, dočtu knihu a pomalu začínáme balit na další cestu.
Večer si k nám Michael ještě sedl na drink a řekl nám že jsme jediní Češi které kdy měl na starost.

Že ani recepční která tu práci dělá 20let neslyšela nikdy Česká Republika.
To si myslím je velká škoda přece.Namibii všem opravdu doporučuji. Anglicky se tady domluvíte skvěle, je to jejich druhý jazyk.

Bát se nemáte čeho, a tahle země je tak nádherná.

 

Přeji Vám nádherné dny, 

Vaše, Jana

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Jana Janata

Stay with me Jana

Follow us

 

Shop

Photographers

Mickey Grab

 

Alan Homolka

Partners:

  

Copyright Love fashion © 2015. All Rights Reserved.